Tento článek přiblíží úlohu probiotik jako možného významného prvku v léčbě rakovin, zejména kvůli stimulaci přirozené lidské protinádorové imunity.

Probiotika jsou živé organismy, které jsou přidávány do potravin a mají za cíl příznivě ovlivnit střevní mikroflóru. Nejznámější jsou laktobacily a bifidobakterie. Nejčastěji je najdeme v jogurtech (např. Holandia Selský jogurt obsahuje jak bifidobakterie, tak laktobacily), kefíru a v různých nápojích typu Actimel. V lékárně se dají pořídit volně prodejné léky jako Hylak forte, který obsahuje směs bakterií střevní mikroflóry.

Prebiotika jsou části potravy, které člověk neumí trávit, ale za to slouží jako potrava pro probiotické bakterie. Prebiotika se dají pořídit jako potravinové doplňky a mají podobu např. kapslí s obsahem fruktooligosacharidů (dále jen FOS) nebo se užívá inulin, což je směs vyrobená z kořenů čekanky.

Protinádorový účinek bifidobakterií

V prosinci, 2015 vyšla velmi zajímavá studie (Sivan a kol.), která zjistila, že u myší, které byly krmeny bifidobakteriemi, významně lépe fungovala přirozená protinádorová imunita zprostředkovaná aktivitou T lymfocytů a dendritických buněk. Dokonce fungovala stejně silně jako u myší, které podstoupily imunoterapii anti PD-L1 lékem. Současná kombinace imunoterapie a podávání bifidobakterií vedly k téměř úplné blokaci růstu nádorů. Ve studii šlo o melanom (link).

Tato studie je významná nejen v tom, že naznačuje cestu, jakou můžeme zesílit účinek imunoterapeutické léčby, ale že zjistila, že i samotná aktivita bifidobakterií může vést k výraznému zlepšení přirozené protinádorové imunity v těle.

Tento vliv bifidobakterií na nádory už byl zaznamenám dříve, např. Lee, 2008 prokázali protinádorový vliv bifidobakterie adolescentis na buňky rakoviny tlustého střeva.

Pokus na myších (Yin, 2011) prokázal významný účinek bifidobakterie longum na dobu přežití myší s rakovinou a současně zvýšení účinnosti léčby interleukinem 2 a endostatinem, pokud byly zkombinovány s b. longum.

V klinické studii Wada, 2010 bylo zjištěno, že skupina pacientů, které se podávaly bifidobakterie breve, měla nižší potřebu podávání antibiotik a nižší výskyt horečky, tedy méně infekcí.

Jak podpořit bifidobakterie?

Měli bychom jít dvěma cestami. Můžeme je tělu dodávat ve formě probiotik. Tady se musíme probrat džunglí různých produktů na trhu a vybrat ten ve kterém budou zastoupeny převážně bifidobakterie a takový, který obsahuje jejich stabilizovanou podobu. Jako příklad pro porovnání s ostatními uvedu produkt od Health Origin.

Druhá cesta je zajistit bifidobakteriím vhodné prostředí a “stravu”. To uděláme pomocí prebiotik. Zde je potřeba správně vybrat. Bifidobakterie fermentují jak FOS, tak inulin, ale je zde rozdíl ve výsledném produktu fermentace.

Když bifidobakterie fermentují FOS, výsledkem je hlavně acetát a laktát. Když fermentují inulin, výsledkem je převážně kyselina máselná (butyrát; Rossi, 2005). Jak jsem ale popsal v článku Čím se živí rakoviny, acetát je pro rakoviny jedním ze zdrojů potravy. Proto není naším záměrem ho ještě vytvářet navíc. Kdežto kyselina máselná je velmi prospěšná a vykazuje antimikrobiální a protizánětlivé působení a zkoumá se také její protirakovinová aktivita (Russo, 1999). Kromě toho, že inulinem podpoříme bifidobakterie, vyrobí pro nás ještě jednu další prospěšnou látku navíc.

• jako prebiotikum je potřeba užívat inulin a vyhnout se fruktooligosacharidům (FOS). Kromě inulinu jsou dobré také galaktooligosacharidy (GOS)

FOS, kromě toho že ho bakterie střevní mikroflóry zpracovávají na nežádoucí odpadní produkt acetát, je nevhodný i z hlediska vlivu na protinádorovou imunitu, protože podporuje typ odpovědi CD4+ Th2 (link) a zvyšuje produkci interleukinů 10, 5 a 6 (link a link). Role těchto interleukinů u rakovin je spíše záporná, např. u IL-6 (link a link). IL-5 je přímo spojen s reakcí Th2 a IL-10 také snižuje produkci CD4+ Th1 lymfocytů. Nic v této oblasti není jednoznačné (např. link), ale pokud má být naším záměrem stimulovat imunitní odpověď Th1, je potřeba se vyhnout doplňkům stravy (z důvodu, že obsahují velká množství látky v koncentrované podobě), které stimulují opačnou odpověď. Téma je podrobně rozebráno v článku o spontánní remisi.

Další možností kromě inulinu jsou galaktooligosacharidy (GOS), které také mají příznivý vliv na množství bifidobakterií a také zlepšují absorpci vápníku (Whisner, 2013; Davis, 2010). GOS zvyšují počty prospěšných bifidobakterií na úkor počtu těch “zlých” (např. Escherichia coli a Clostridium; Nakayma, 2013).

Výzkum na myších Li, 2016 zjistil výrazné zpomalení růstu rakoviny jater u myší, kterým byl podáván přípravek Prohep, což je probiotikum, které obsahuje laktobacily a bifidobakterie. Nádory byly ve srovnání s kontrolní skupinou o 40% menší.

Ke hlubšímu průzkumu:

• bifidobakterie konzumující GOS produkují, stejně jako u FOS, acetát (Annet, 2012). Může to mít negativní vliv na postup rakoviny?
• užívání GOS a probiotik u zdravých mužů zlepšuje funkci PBMC (Holma, 2011), což vedlo ke zvýšenému vylučování interferonu gamma. Ten má u rakovin nejednoznačné působení, za určitých okolností je protinádorový, za jiných pronádorový. Role PBMC (mononukleární buňky periferní krve) u rakoviny je také nejasná.

Vliv antibiotik a chemoterapie na střevní mikroflóru

Chemoterapeutická léčba i užívání antibiotik (které často doprovází chemo léčbu během, před i po) má devastující vliv na bakterie střevní mikroflóry a tím ve výsledku na přirozenou lidskou imunitu (např. link). Kromě toho má navíc zdravá střevní mikroflóra pozitivní vliv na účinnost některých druhů chemoterapie (link). Např. u myší bez bakterií ve střevech byla mnohem méně účinná léčba chemoterapií platinou a cyclophosphamidem.
Je tedy zásadní se pokusit před, během a po chemoterapii střevní mikroflóru co nejvíce stimulovat a podporovat.

U antibiotik je negativní vliv výrazný a dlouhodobý (link). Dle nejnovějšího výzkumu ovlivňuje užívání antibiotik negativně střevní mikroflóru až po dobu několika měsíců. U ciprofloxacinu to může být dokonce až 12 měsíců. Ať už berete ATB kvůli bakteriální infekci, nebo jako součást onkologické léčby, je zásadní udělat vše pro obnovu střevních bakterií. U rakovin to má pozitivní vliv na onkologickou léčbu a na stimulaci přirozené protinádorové imunity. U zdravých lidí, kteří onemocní angínou apod. to zase bude mít příznivý vliv na snížení rizika opakování, návratu infekce po dobrání antibiotik, která sice původní infekci porazí, ale oslabí nepřímo imunitu vybitím střevních bakterií, což zvýší šance, že člověk záhy zase něco chytí.

Ani laktobacily nejsou žádná ořezávátka

I laktobacily mají zdá se pozitivní vliv na protinádorovou imunity. V pokusu ve zkumavce Choi, 2006 to byly L. acidophilus a L. casei, které vykazovaly nejvyšší aktivitu.

U rakoviny prsu v pokusu na myších zpomalilo růst nádorů podávání L. acidophilus (Maroof, 2012).

U myší s rakovinou prsu zastavilo růst nádorů 7 denní podávání L. helveticus (Perdigón, 2005), díky stimulaci imunity a redukci interleukinu 6, což by mělo být pozitivní zejména u ER+ rakovin prsu.

Zdroje dalších informací

• Daniluk, 2012. Probiotics, the New Approach for Cancer Prevention and/or Potentialization of Anti-Cancer Treatment?
• Tapiovaara, 2015 metaanalýza studií bezpečnosti užívání: vyhodnoceno jako bezpečné.
• Mego, 2015. Klinická studie prokázala pozitivní vliv probiotik během léčby chemoterapií irinotecanem na redukci silných průjmů jako vedlejšího nežádoucího následku léčby.
• Shida, 2013. Souhrný článek o probiotikách jako zesilovačích imunitní reakce.

Upozornění:

• užívání vysokých dávek probiotik po delší dobu konzultujte s lékařem pokud patříte do rizikové skupiny. Je zde teoretické riziko bakteriémie, což je stav, kdy se bakterie dostanou ve větším množství do krve. Rizikovou skupinou jsou pacienti s poškozeným trávícím ústrojím a deficitem imunity. Toto teoretické riziko se týká především laktobacilů (link; specificky L. rhamnosus a L. casei). Probiotika se ale jinak u zdravé populace považují za velmi bezpečná a jsou přidávána do potravin nebo k dostání na trhu jako doplňky stravy.