Červená řepa je zdrojem vitamínů a minerálů, obzvláště velké množství je zde vitamínu B9 (kyselina listová), až 27% doporučené denní dávky (ve 100 gramech). U minerálů je bohatá hlavně na mangan (16% DDD), draslík (7%) a železo a hořčík (6%).

Ve výzkumu rakoviny se u řepy zkoumá látka betanin, která řepě dává charakteristickou červenou barvu. Koncentrace betaninu v řepě se pohybuje v rozmezí od 300 do 600 mg/kg. Betanin se používá v potravinářství jako barvivo pod označením E162, tedy jde o látku, která je oficiálně považována za zdraví neškodnou a netoxickou.

Pro zajímavost: betanin obsahuje i pitaya (plod kaktusovitých rostlin), která je známá též jako dračí ovoce (Dragon fruit). I u pitaya se již objevily první výzkumy jejího protinádorového působení.

Studie působení betaninu

Kapadia, 2011 bylo v pokusu ve zkumavce zjištěno působení proti nádorovým buňkám u rakoviny prsu (MCF-7) a u rakoviny prostaty (PC-3). U rakoviny prostaty šlo o zpomalení růstu buněk. Autoři porovnávali působení s chemoterapeutickým lékem Adriamycin (látka doxorubicin). U toho ale bylo protinádorové působení výraznější větší (po 3 dnech inhiboval růst buněk úplně, kdežto betanin pouze o 3,7 a 8,6%. U buněk rakoviny prostaty ale u betaninu došlo ke kumulativnímu účinku a po 7 dnech se růst snížil už o 12,5%. Narozdíl od Adriamycinu ale řepa není toxická a nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky.
Účinek na rakovinu prsu (MCF-7) potvrdil i Nowacki, 2015 a naznačuje potenciál pro použití spolu s chemoterapeutickou léčbou, zvláště u pacientek s aktivním p53 tumor supresorem. 

Doxorubicin patří mezi nejúčinnější léky v terapii karcinomu prsu, ale jeho použití je limitováno vysokou toxicitou a výskytem srdeční myopatie (kumulativní dávky mohou vést ke smrtelnému srdečnímu selhání). Kapadia srovnal obě látky proto, že chemická struktura betaninu a doxorubicinu je překvapivě velmi podobná. Dokonce doxorubicin má červenou barvu a po použití obarvuje moč do červena, stejně jako u některých lidí betanin.

Kapadia, 2013 později zkoumal v pokusu ve zkumavce použití extraktu z červené řepy společně s doxorubicinem na buňkách rakoviny slinivky, prsu a prostaty a zjistil u kombinace lepší výsledky než při použití doxorubicinu samostatně.

• Konzumace červené řepy zvyšuje účinnost chemoterapie doxorubicinem

Ve studii na myších Kapadia, 2003 bylo zjištěno výrazné působení u rakoviny jater a rakoviny kůže, jak ve fázi potlačení vzniku nádoru, tak v zastavení jeho růstu. Stejně tak u rakoviny plic Kapadia, 1996. U rakoviny plic v pokusu na myších zjistil pozitivní účinek také Zhang, 2013, kdy betanin snížil počet nádorů vyvolaných karcinogenní látkou.

Lechner, 2010 testoval na krysách účinek pití vody s obsahem betaninu. U krys nejprve vyvolal nádor jícnu látkou N-nitrosomethylbenzylamin (NMBA). Zjistil, že krysy, které pily vodu s betaninem měly až o 45% méně papilomů na jícnu, než krysy v kontrolní skupině. Nádorové buňky se i pomaleji množily a více umíraly.

Betanin získaný z opuncie (Opuntia ficus-indica) vyvolal buněčnou smrt v pokusu ve zkumavce u nádorových buněk leukémie (K562) v Sreekanth, 2007.

Shakib, 2015 popisuje případ pacienta s leukémií (CLL), který užíval během léčby chlorambucilem i džus z řepy a srovnávají období kdy pacient užíval pouze lék s obdobím kdy užíval lék a současně pil každý den džus a obdobím, kdy pil jenom džus. Autoři docházejí k závěru, že džus posílil účinek léku a že šťáva měla vliv na měřené hodnoty i během období, kdy byla užívána sama, bez léku.

Reddy, 2005 testovali různá přirodní barviva ze skupin betakyaninů a antokyaninů. U betaninu potvrdili v pokusech ve zkumavce jeho účinek proti nádorovým buňkám různých druhů rakovin.

Reddy zkoumal také synergie a upozorňuje, že u testů s použitím betaninu (řadí se do skupiny betakyaninů) v kombinaci s látkami z kategorie antokyaninů (přírodní barviva odpovědná za barevnost ve škále červených odstínů od karmínové po modrofialovou až purpurovou) došlo k znegování protinádorového účinku!

Pro zajímavost, v přírodě neexistuje ovoce nebo zelenina, která by současně obsahovala betakyanin a antokyanin. Toto rozhodnutí přírody má jistě své důvody a bude dobré ho respektovat.

 Červená řepa nesmí být kombinována s plody, které obsahují antokyany.

Jde např.

• o červené zelí a ředkev,

• z květů vlčí mák a růži

• o plody z rodu brusnic (např. borůvka a brusinka) a rodu ostružiníku (např. ostružiny a maliny),

• dále černý rybíz, višně a červená jablka.

• Menší množství antokyanů se nachází také v banánech, meruňkách, hruškách, hrachu a bramborách.

Toto zjištění je také důležité u populární trojkombinace při odšťavňování: červené řepy, jablka a mrkve.

U mrkve je v pořádku oranžová varianta, která je označována jako „západní mrkev“. Ta totiž za svou barvu vděčí karotenoidům. Existuje ale ještě „východní mrkev“, která má fialovou, červenou, žlutou nebo černou barvu a barva těchto mrkví je způsobena právě antokyaniny.

Do šťávy tedy musíme používat západní variantu mrkví (ta, která je u nás běžně k dostání). U šťáv, které obsahují mrkev se doporučuje také přidat maličké množství olivového oleje, které zlepší vstřebání beta karotenů. 

U jablek by mohl nastat problém pokud bychom použili červené odrůdy. Ty totiž obsahují antokyany ve slupce. Oškrábat před odšťavnováním slupku je nesmysl, protože slupka u jablka je obrovsky cenná (obsahuje nejvíce vitamínů a kyselinu ursolovou). Pro odšťavňování tedy použijeme jablka žlutá nebo zelená, která antokyany neobsahují (nebo jen ve stopových množstvích). U onko pacientů bude lépe z jablek použít jen slupky (rozemleté v mixeru), zvláště pokud odšťavňuje pravidelně, abychom se vyhnuli velkým dávkám fruktózy z jablek, která není vhodná jako součást stravy onkologických pacientů.

Odšťavnění nebo raw příprava v jídle jsou preferované varianty, neboť vařením obsah betaninu klesá (lineárně, čím delší vaření, tím větší pokles; a vyšší ve vodě a nižší párou).

Pro jistotu. Výše uvedené neznamená, že by červená jablka byla špatná. Antokyaninová barviva mají své vlastní plusy. Znamená to jen to, že je lépe červenou řepu s ovocem a zeleninou, která obsahuje antokyaniny, nemíchat, protože efekt účinku obou barviv se zřejmě navzájem nuluje. Něco jako bychom míchali barvy. Když chceme jenom červenou (betanin), tak ji nemůžeme smíchat s modrou (antokyanin), protože bychom z červené a modré dostali fialovou. Červená jablka budou skvělá do kombinace s grapefruitem, jak je popsáno v článku o kyselině ursolové.

Zajímavosti o červené řepě

• Server examine.com podrobně zkoumá účinek řepy na výkonnost u sportovců. Uvádí se nižší spotřeba kyslíku při cvičení a větší výdrž, zřejmě díky vysokému obsahu nitrátu v synergii s dalšími složkami. Více viz link.

• Při konzumaci červené řepy se u zhruba 10-14% lidí vyskytne beeturie. Takto se označuje červeně zabarvená moč nebo stolice. Červená barva je z tělem nezpracovaného betaninu. Důvod výskytu není znám, ale objevuje se častěji u lidí s abnormalitami v metabolismu železa. Např. u lidí s anémií z nedostatku železa (kteří ho mají málo v potravě nebo ho špatně vstřebávájí) nebo naopak u lidí s nadbytkem železa (hemochromatóza). Také u lidí s nedostatkem vitamínu B12 (u Addison-Biermerovy nemoci). Ale také se může objevit při konzumaci řepy současně s potravinami s vysokým obsahem kyseliny šťavelové (špenát, rebarbora aj.). Toto je v duchu teorie, která výskyt beeturie spojuje s vyšším pH v žaludku a delšími intervaly ve vyprazdňování. Žádná hypotéza ale doposud nebyla potvrzena a jde jen o teorie. Beeturie se považuje za neškodnou.

• Pietrzkowski, 2010 zjistil u pacientů s osteoartrózou pozitivní vliv užívání extraktu z červené řepy na snížení bolestí

Závěr

Jako doplněk při onkologické léčbě je možno červenou řepu jednoznačně doporučit. Jde o velmi levný doplněk stravy, u kterého se zjistilo protinádorové působení jak v oblasti prevence, tak při působení na rakovinové buňky. Řepa navíc není nijak toxická zdravým buňkám. Při konzumaci doporučuji šťávu nebo nevařenou v celku a vyhnout se kombinování s ovocem a zeleninou, které obsahují antokyaninová barviva.

Výzkumů protinádorového působení u betaninu není zatím mnoho, ale výsledky již existujících řadí červenou řepu na seznam těch nadějnějších prostředků v alternativní léčbě, které lze navíc zařadit ve formě přirozené stravy.

Doplňující informace:

• Red Beet Biotechnology: Food and Pharmaceutical Applications. Bhagyalakshmi Neelwarne. Springer Science & Business Media, 26. 7. 2012 – Počet stran: 447. Kniha se dá zakoupit jako ebook na Google Books. Knihou se dá listovat v PDF online (link)
• Clifford, 2015 The Potential Benefits of Red Beetroot Supplementation in Health and Disease
• shrnutí informací o řepě v článku na examine.com

Klíčová slova: rakoviny prsu (MCF-7), rakoviny prostaty (PC-3), rakovina slinivky, rakovina plic, karcinom jícnu, rakovina jater, rakovina kůže.

Pravděpodobné mechanismy účinku: inhibice DNA methyltransferázy (DNAMT), indukce apoptózy skrze aktivaci caspase-3, -7, -9 a PARP.

Publikováno: 21. 10. 2014
Poslední aktualizace: 4. 6. 2016
Autor: Patrik Schoupal