Ovosan

ovosan2Ovosan je doplněk stravy české firmy Areko, který se někdy zmiňuje jako lék na rakovinu.

Složíme se na Ovosan

Webová stránka firmy Areko uvádí dávkování u nádorových onemocnění: v prvním měsíci 3-3-3 a více (tedy min. 9 tablet denně). V dalších měsících pak 2-2-2.

V prvním měsíci braní tedy potřebujeme alespoň 270 kapslí. Ovosan se prodává v balení po 90 kapslích. Jedno balení vyjde na 2100 korun. První měsíc tedy bude pacienta stát 6300 korun! Další měsíce 4200.

Jedna kapsle vychází na 23 korun a 1 den podpůrné léčby nás tak vyjde na 207 korun.

Tři měsíce braní tohoto doplňku stravy nás přijdou na 14700 korun. To je opravdu hodně, zvláště vezme-li v úvahu, že za tuhle sumu můžeme pořídit třeba i 10 jiných alternativních doplňků léčby, které (a o tom jsem přesvědčen) budou mít kumulativně násobně vyšší léčebný potenciál než Ovosan.

Poznámka bokem

Může to vypadat, že v článcích o alternativních doplňcích léčby rakovin řeším až moc cenu jednotlivých doplňků. Vycházím ale z toho, že účinnost těchto doplňků není plně prokázána a tak kupujeme naději a potenciál léčit, nikoliv jistotu vyléčení.
A také předpokládám, že pacient nemá neomezené finanční zdroje, ale zdroje limitované, a tudíž nemá možnost zkusit všechno a musí vybírat. Z tohoto pohledu hodnotím i doplňky. Pokud má nějaký z nich extrémní cenu, pak abych ho s klidným svědomím mohl doporučit, musí mít i extrémní potenciál léčit. Jinak totiž pacient, který by se pro něj rozhodnul, ztrácí možnost volit i další metody, protože mu na ně už nezbydou peníze. V tom jsou nebezpečné nemorální marketingové kampaně přípravků jako Varumin, nebo nekrické doporučování Ukrainu.

Složení Ovosanu

Jedna kapsle obsahuje 150mg vaječného extraktu a 350mg slunečnicového oleje. Co tvoří cenu?

  1. Slunečnicový olej. Ten se třeba v Tescu dá koupit za 35 korun litr, o váze 920 gramů, což máme 920 tisíc miligramů, což nám postačí na naplnění 2628 kapslí po 350 mg. Jedno balení Tesco oleje nám vystačí na něco přes 29 balení Ovosanu. Cena slunečnicového oleje v jednom balení Ovosanu o 90 kapslích tedy vychází asi na 1 korunu. Jedno balení ale stojí 2100 korun. Cenou slunečnicového oleje to nebude.

  1. Vaječný extrakt. Standartní vejce střední velikosti váží 50 gramů. V Tescu dostaneme 15 vajec za 42,90 korun (2,86 za kus). V kapsli je 150 mg extraktu. Ikdybychom uvažovali, že na 150mg extraktu budeme muset použít jedno celé vejce, pak pořád nás vejce vyjde na necelé tři koruny, ale jedna kapsle na 23 korun. Ale jak si ukážeme dále, z jednoho vejce naplníme možná až 13 kapslí.

Složíme si Ovosan

Výrobce u složení na 100g udává obsah „vaječných fosfolipidů“. Fosfolipidy se ve vajíčku nacházejí ve žloutku. Jeden větší žloutek obsahuje 2 gramy fosfolipidů (1).

Z tohoto množství fosfolipidů v jednom žloutku bychom naplnili přes 13 kapslí. Cena 13 kapslí je 299 korun, cena jednoho žloutku necelé 3 koruny (a bílek máme k dobru).

Nicméně, jako velkovýrobce (Areko) si můžeme extrakt fosfolipidů z vaječných žloutků objednat ve velkém. Na alibaba.com můžeme pořídit 1 kilo za zhruba 6300 korun (2).
Z tohoto množství naplníme 6666 kapslí (každá po 150mg), které prodáme zhruba za 180 tisíc korun. Náplň jedné kapsle nás tak vyjde na cca. 1 korunu.

Náklady na 1 balení Ovosanu v mém příkladu jsou zhruba:

  • 1 koruna na slunečnicový olej

  • 85 korun za 13,5 gramu vaječných fosfolipidů

Pokud bych tímto způsobem vyráběl Ovosan, bude mě jedno balení stát 86 korun. Když se mi ho podaří prodat za 2450 korun (cena uváděná jako doporučená výrobcem), bude můj zisk 2107 % !

Studie působení fosfolipidů

Na počátku výzkumu fosfolipidů stál doktor Jindřich Kára. Domníval se, že hlavní účinnou látkou je ether fosfolipid PNAE. Kára ale zemřel v roce 1995.

Kromě výzkumů, které provádí přímo prodejce Ovosanu, lze dohledat jen velmi málo referencí na výzkum extraktu ze žloutku u rakovin.

Areko na svém webu uvádí slovenskou studii Hatok a kol. (http://www.areko-praha.cz/studie/0413/areko_studie_4.pdf), která zjistila u Ovosanu schopnost vyvolat apoptózu v pokusu in vitro u nádových buněk glioblastomu (GBM, linie T98G), což je jeden z nejagresivnějších nádorů mozku.

Dvě zajímavé kazuistiky uvádí Areko v práci Mališ a kol. (http://www.areko-praha.cz/studie/0413/areko_studie_6.pdf).

Jedna pacientka podstoupila onkologickou léčbu a současně užívala Ovosan a její diagnóza byla právě multiformní glioblastom. V době publikování kazuistiky přežila již 2 a půl roku. Ovšem podstoupila dvě úspěšné chirurgické operace, včetně radioterapie a chemoterapie (temozolomid). Role Ovosanu v úspěchu léčby se dá těžko stanovit. Je třeba zmínit, že zhruba každý pátý pacient se po úspěšném chirurgickém zákroku u tohoto typu nádoru dožije více než tří let. A je třeba se zamyslet nakolik jsou Arekem prezentované kazuistické studie jen tzv. cherry pickingem, tedy selektivním vybíráním toho, co se nejvíce hodí a v čem jsme dosáhli největších úspěchů? (dle vzoru: stokrát skočím do písku a zveřejním jen 3 nejdelší skoky)

Druhý případ je muž s rakovinou slinivky, neoperativní. Byla indikována paliativní chemoterapie, kterou špatně snášel a ukončil ji. V té době začal užívat Ovosan. V době publikování kazuistiky byl 26 měsíců po stanovení diagnózy, se stabilizovaným progresem nádoru, bez subjektivních potíží. Tento případ by stál za podrobnější prozkoumání (a uvedení více podrobných informací), protože jde myslím o mimořádný výsledek. Nicméně, i takový se dejme tomu v 1% případů může stát. A znovu, může, ale nemusí mít souvislost s Ovosanem.

Moon a kol. 2014 (3) zkoumali phosvitin (jeden z fosfoproteinů ve žloutku) in vitro u šesti druhů nádorových buněk a na základě výsledků ho považují za látku s možným velkým potenciálem u protinádorového působení. Ovosan je ale extraktem fosfolipidů, nikoliv fosfoproteinů, tedy phosvitin zřejmě neobsahuje.

Mechanismus působení

Mechanismus je popsán v práci Jindřicha Káry. Některé části práce jsou k dispozici online na http://www.ovosan.eu/if_publikace.html

Kára dochází k závěru, že působení je založeno na rozdílném metabolismu ve zdravé a nádorové buňce. Ve zdravých buňkách je přítomen enzym alkyl-glycerolmonooxygenáza, který štěpí etherickou vazbu v molekule PNAE. V nádorových buňkách tento enzym chybí nebo je téměř neaktivní, což vede ke kumulaci PNAE v membránách nádorových buněk a jejich destrukci, zatímco zdravé buňky zůstávají nepoškozeny.

Jako další mechanismus působení se uvádí inhibiční působení na protein kinázu C (PKC), která se v nádorových buňkách vyskytuje ve velké míře. Protein kináza C funguje v nádorových buňkách jako receptor pro phorbolové estery, které napomáhají růstu nádoru.

Bosco, 2011 se podrobně věnuje popisu stavu výzkumu léků, který specificky cílí na PKC v nádorových buňkách (5).

Ale to že PNAE působí inhibičně na protein kinázu C u Ovosanu není ještě zdaleka záruka úspěchu. Stejné působení se už zjistilo možná i u desítek dalších látek.

Např. enzastaurin byl považován za nadějného kandidáta inhibice PKC, který procházel klinickými studiemi ve výzkumu Eli Lilly. Ta ale další výzkum zastavila po neúspěšném výsledku studie fáze III u pacientů s lymfomem b-buňek (DLBCL), protože nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v době přežití bez příznaků nemoci mezi testovací a kontrolní placebo skupinou (6).

Stejný neúspěch byl zaznamenán u látky bryostatin 1 (extrakt z mořské mechovky Bugula neritina), která dosahovala velmi nadějných výsledků ve studiích ve zkumavce a na zvířatech. U lidí v klinických studiích fáze II u rakovin ale hluboce zaostala za očekáváním (7).

Popis mechanismu účinku Ovosanu v materiálech Areko působí přesvědčivě, což bylo zřejmě i cílem, ale jde o popis z pozorování ve zkumavce za ideálních podmínek, s několika málo proměnnými. Jakmile se celý tento mechanismus „přenese“ do lidského těla, bývá výsledek často úplně jiný, protože zde intervenují tisíce proměnných, které zkumavka nasimulovat nedokáže.

Já, Ovo-san

Ovosan je veden jako doplněk stravy, jeho reklama tedy nesmí obsahovat zdravotní tvrzení. Prodejci a výrobce to různě obcházejí. Např. připravili publikaci Já, Ovosan (http://www.jaovosan.cz/), která na první pohled působí velmi přesvědčivě a je napsána čtivým stylem, včetně ilustrací. Ale musíme mít na paměti, že jde jen napůl o vědecké materiály, napůl půjde vždy o materiály reklamní, jejichž cílem je prodat potravinový doplněk. V tomto duchu je třeba vnímat toto vyprávění pohádky o Ovosanu.

Jmenuji se Karel a jsem žloutkožrout

Pokud věříte v tajemnou moc a účinnost směsi fosfolipidů ve vaječných žloutcích, nač dávat 299 korun za jeden žloutek?

Není jednodušší a hlavně levnější začít

  • jíst syrové žloutky? Riziko salmonely se udává na 1 vejce z 20 tisíc (4); znamená to, že pokud bych jedl každý den jedno syrové vejce, onemocním vždy jednou za zhruba 55 let. Model u salmonely z vejce dále udává, že 94% nakažených se zotaví bez lékařské pomoci. Tedy se nakazím jednou za 55 let a jen jednou za 550 let skončím u lékaře.

  • koupit si sušené žloutky. Např. zde http://www.picnicsro.cz/muskulvit3/muskulvit-doplnky1/suseny-zloutek.html
    je 250 gramů za 65 korun; předpokládám, že tam vždy budou obsaženy i stejné složky jako v Ovosanu, nevidím rozdíl mezi žloutkem, který sníme celý a žloutkem, ze kterého kvůli patentové ochraně vyexktrahují jen některé složky (nelze patentovat „žloutek“, proto má firma Areko patentovaný extrakt pod názvem BAF)

  • nakoupit extrakt fosfolipidů z vaječných žloutků z Číny přes alibaba.com

  • zeptat se doktora na lékovou infuzi Omegaven, která je u nás registrována a která obsahuje jako hlavní účinné látky vaječné fosfolipidy, glycerol a rybí olej. Vaječné lipidy obsahuje i další lék na předpis VITALIPID N ADULT.

Tedy existují hned 4 způsoby jak levně užívat fosfolipidy, které by měly být jedinou účinnou látkou v Ovosanu.

Námitkou k těmto doporučením by mohlo být, že Ovosan je možná vyráběn z kuřecích embryí, byť tato informace se (z marketingových důvodu) na prodejních stránkách neuvádí, ale ve vědeckých textech se zmiňuje (hovoří se o „ischemizovaných kuřecích embryiích“). Tedy je zde určitá možnost, že látky obsažené v Ovosanu, nejsou obsaženy v běžném vejci, ale pouze ve vejci oplodněném. Další informace ale nemám (třeba jak dlouho se u oplodněného vejce čeká).

Verdikt

Léčivé protinádorové působení u Ovosanu není prokázáno klinickými studiemi. K dispozici je pouze několik kazuistik jednotlivých pacientů, kde byl ale Ovosan použit jen jako doplněk při klasické onkologické léčbě a takto se nedá určit zda-li by se pacient nevyléčil i bez Ovosanu (či jaký a jestli byl vůbec vliv Ovosanu na léčbu). Ani není v kazuistikách kontrolováno zda-li pacienti nebrali jiné doplňky (což se velmi často stává). Kazuistiky jsou ošidné. Reklamní materiály firmy se tváří, jako kdyby všichni pacienti, kteří se léčili na onkologii a k tomu brali i Ovosan, se těšili dobrému zdraví. Úmrtnost na rakovinu ve zmíněných kazuistikách je nulová.

Proč je to tak metodologicky špatně? Představme si hypotetický příklad, kdy budu mít 1000 pacientů s rakovinou a po podání mého nového léku PatrikX jich 10 z 1000 přežije a pak vydám článek s kazuistikami o těch deseti. A udělám z toho senzaci. O 990 dalších pacientech raději pomlčím. Takto se holt věda dělat nedá.

Protinádorová aktivita byla u Ovosanu prokázána jen v pokusech in vitro a in vivo, ale takto je prokázána v menší nebo větší míře u stovek dalších látek, které se po celém světě testují. Dokonce ve vaječném žloutku i u zmíněného phosvitinu, který v Ovosanu není zřejmě vůbec přítomen.

Takže tady máme něco co možná nějak částečně funguje, možná ne. Kdyby stála měsíční dávka do dejme tomu 500 korun, tak můžeme říct, ok, zkusme to, ale 6 tisíc?

Cena Ovosanu se jeví jako přemrštěná a vůbec nezohledňuje to, že jde pouze o registrovaný doplněk stravy, který má pravděpodobně jen velmi malé výrobní náklady. I proto jsem se výše snažil nabídnout alternativu pro pacienty, kteří na „pokus s Ovosanem“ nebudou mít prostředky. Prostě lze použít původní myšlenku již zesnulého doktora Káry, aniž bychom podporovali byznys, který na jeho myšlenkách vybudoval výrobce Ovosanu.

Za cenu Ovosanu lze pořídit hned několik jiných produktů, které si co se výsledků in vitro a in vivo studií v porovnání s Ovosanem nevedou vůbec hůře. Nákup Ovosanu v rámci alternativní terapie proto nedoporučuji.

Prostor pro pochybnost

Směr, kterým se ubírá Ovosan patří bezesporu k zajímavým, je to však jeden z desítek směrů, kterým jde současný výzkum v onkologii. Ovosan je jen jedním z mnoha pokusů a dokud nebude prokázán opak, nepatří zatím k výjimečným pokusům.

Stejným směrem jde např. firma Cellectar Biosciences, která letos oznámila zahájení klinického testování látky s označením CLR1404 (8). Jedná se taktéž o látku ze skupiny ether fosfolipidů. Narozdíl od Ovosanu se ale v působení nezaměřuje na inhibování protein kinázy C (PKC), ale na inhibici PI3K (Phosphoinositid 3-kinázy). Stejně jako u Ovosanu jde o cílenou léčbu, která by neměla mít negativní vliv na zdravé buňky.

Ale jenom této jedné myšlence inhibice PI3K v nádorových buňkách se aktuálně věnuje přes 20 (!) farmaceutických firem a jejich preparáty se nacházejí od preklinických stádií až po fázi III (viz link).

Nicméně, i v oblasti inhibice protein kinázy C je „nabito“. Následující odkaz zmiňuje desítky takových látek (k nimž patří i již diskutovaný  enzastaurin a bryostatinu 1). http://www.scbt.com/chemicals-table-pkc_inhibitors.html

Druhý mechanismus účinku popsaný u Ovosanu se zaměřuje na mitochondrii u nádorových buněk. Ta je vstupní branou buňky a někdy se o ní hovoří jako o možné Achilově patě rakovin.

Ether fosfolipidy PNAE se mají v membránách nádorových buněk kumulovat, což vede k jejich destrukci, protože nádorovým buňkám chybí štepící enzym, který by je zpracoval.

Tímto směrem se ubírá např. Edelfosine, který již prošel klinickou studií fáze II (http://www.karger.com/Article/FullText/217391), kde u významného počtu pacientů dokázal zastavit progres nemoci a kromě jiného se u něho zkoumala třeba synergie u podávání s klasickými chemoterapeutiky (viz link).

U Edelfosinu se ale vyskytují nežádoucí toxické účinky při užívání. Proces jakým působí edelfosin v mitochondrii je popsán zde link.

Mechanismus působení je tedy korektní a pokud by byla korektní i cena, tak bych Ovosan jako doplněk v léčbě mohl s klidným svědomím doporučit. Takto ale, pokud vycházíme z toho, že máme omezené finance, musím dát přednost skupině jiných doplňků, které si za cenu Ovosanu můžeme pořídit. Ovosan ale budu sledovat a o případných posunech ve výzkumu informovat.

Po uveřejnění článku mi několik lidí nezávisle na sobě potvrdilo, že jim Ovosan nijak nepomohl, jen je stál velké peníze. Neozval se nikdo kdo by napsal, že mu Ovosan pomohl.

UPDATE 22/10/2016
Jeden čtenář okomentoval můj blog na iDnes s odkazem na patent na výrobu PNAE. Tam se dočteme, že popisovaným postupem se vyrobí ze 60 vajec 160mg PNAE. Čtenář mě pak obviňuje, že neuvádím o nákladech na výrobu správné informace. K tomu lze říci jen toto: postup v patentu není nijak závazný, nemusí obsahovat pravdivé informace a firma, která vyrábí Ovosan podle něj nemusí vůbec postupovat. Už dávno může být znám technologicky vyspělejší postup (patent je z roku 1987). Jednoduchým výpočtem není ekonomicky možné, aby stála výroba tolik, protože 60 vajec vyjde  zhruba na 180 korun a jedna kapsle vychází na 23 korun. Pokud by v ní bylo 150mg PNAE, tak by výrobce musel cenu skoro 8 krát dotovat.

Navíc je důležité poznamenat, že složení uvádí “150mg vaječného extraktu” tedy NIKOLIV 150mg PNAE. PNAE tam může být třeba jen 1mg. Obsah PNAE se nikde neuvádí. Dokonce tedy nemusí kapsle obsahovat vůbec žádný.

UPDATE 22/7/2017

Narazil jsem na zajímavý komentář v jedné článku a s hodnocením se ztotožňuji. Před nákupem Ovosanu (zajíce v pytli) varuji.

Cituji:
“Mezi protinádorově účinné fosfolipidy lze zařadit i plasmanyl-N-acyl-ethanolaminy (PNAE). Ty izoloval dr. Kára z ÚOChB ČSAV v polovině 80. let z preparátu „Cancerolyt“ vyráběného z vajec s kuřecími zárodky. Hlavní složkou byl 1-O-oktadecyl-2-oleoyl-sn-glycero-3-fosfo-(N-palmitoyl)-ethanolamin. Studium PNAE vycházelo z myšlenky, že ve žloutku by měla být látka, která poskytne signál pro diferenciaci tkání ptačího embrya a že tato látka by podobně mohla působit na dediferencované nádorové buňky. Později byly tyto představy korigovány a účinek byl připsán narušení buněčných membrán nádorových buněk, resp. indukci apoptózy. Izolace čistého preparátu PNAE byla poměrně pracná.
K údajně úspěšným klinickým zkouškám v letech 1976-1977  nebyl použit zcela definovaný preparát, zkoušky byly provedeny na malém souboru pacientů, nebyly kontrolované proti placebu a negativní výsledky nebyly uváděny. K navození účinku byly zapotřebí značně vysoké dávky PNAE. Látka není stálá, syntéza je obtížná a pro izolaci PNAE v dostatečném množství, by bylo třeba zpracovat nejméně šestinu tuzemské produkce vajec. České farmaceutické firmy proto o preparát neprojevily zájem. Výroby přípravku s nespecifikovaným množstvím účinné látky se pak ujala firma Areko původně zaměřená na likvidaci nebezpečných odpadů, V polovině roku 1999 byl na český trh uveden následovník Cancerolytu pod názvem Ovosan a později i gel Transovosan. Jejich řádné klinické hodnocení neproběhlo a jako léčiva
nebyly proto povoleny. Starší nabídka Ovosanu na Internetu (www.ovosan.cz) ale popisovala některé případy vyléčení rakoviny, popř. zmírnění metastázujícího nádorového onemocnění tak, jako by byly dosaženy jen díky léčbě Ovosanem.
Přitom byl Ovosan používán pouze jako doplněk chemoterapie. Reklama proto nesplňovala etický kodex. Nyní je nabízen jako doplněk stravy a Transovosan jako přípravek léčebné kosmetiky a účinky jsou popisovány opatrněji. Nicméně běžný zákazník asi nepostřehne, že účinnost přípravku je sice vysvětlována obsahem PNAE, ten však není nikde uváděn pouze je zmíněno, že 1 kapsle Ovosanu obsahuje 150 mg vaječného extraktu o neznámém složení. Přitom je přípravek
poměrně drahý: pokud se používá při nádorovém onemocnění, pak má pacient první měsíc užívat 3 x denně po 3 kapslích, pak souběžně sjinou terapií 3 x po 2 kapslích denně. Jedno balení s 90 kapslemi přitom stojí 2.090 bez poštovného, jeden měsíc doplňkové léčby tak bude stát pacienta zhruba 6.300 Kč, tříměsíční léčba 14.700 Kč!”

Zdroje:

1 http://www.vendian.org/envelope/dir1/mayo.html
2 http://www.alibaba.com/product-detail/High-Quality-90-Egg-Yolk-Lecithin_1666115579.html
3 Sun Hee Moon, Jae Hoon Lee, Minhee Lee, Eunju Park, Dong Uk Ahn, and Hyun-Dong Paik. Cytotoxic and antigenotoxic activities of phosvitin from egg yolk. Poultry Science (2014) doi: 10.3382/ps.2013-03784. http://ps.oxfordjournals.org/content/early/2014/06/05/ps.2013-03784.abstract
4 Hope BK, Baker R, Edel ED, Hogue AT, Schlosser WD, Whiting R, McDowell RM, Morales RA. An overview of the Salmonella enteritidis risk assessment for shell eggs and egg products. Risk Anal. 2002 Apr;22(2):203-18. .http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12022671?dopt=Abstract
5 Bosco, R.; Melloni, E.; Celeghini, C.; Rimondi, E.; Vaccarezza, M.; Zauli, G.¨Fine Tuning of Protein Kinase C (PKC) Isoforms in Cancer: Shortening the Distance from the Laboratory to the Bedside. Mini Reviews in Medicinal Chemistry, Volume 11, Number 3, March 2011, pp. 185-199(15). http://www.ingentaconnect.com/content/ben/mrmc/2011/00000011/00000003/art00001
6 http://www.genengnews.com/gen-news-highlights/lilly-halts-development-of-lymphoma-drug-after-phase-iii-failure/81248350/
7 Jeffrey A. Zonder, Anthony F. Shields, Mark Zalupski, Ruth Chaplen, Lance K. Heilbrun, Patricia Arlauskas, and Philip A. Philip. A Phase II Trial of Bryostatin 1 in the Treatment of Metastatic Colorectal Cancer. Clin Cancer Res January 2001 7; 38. https://clincancerres.aacrjournals.org/content/7/1/38.full
8 http://cellectar.com/rd-pipeline/therapeutic/clr1404/