Kyselina ursolová

jablkaPo článku o červené řepě, který upozornil na velký potenciál červeného barviva betaninu, přichází řada na jablka a kyselinu ursolovou, která se nachází v jablečné slupce.

Hledáme návody na vyléčení u jiných kultur a v exotických zemích a často opomíjíme poklady, které nám rostou za oknem. Jako by zkušenost indiánských šamanů někde v horách Peru musela být hodnotnější než zkušenost našich babiček bylinářek. Ve skutečnosti ale, pokud zhodnotíme fakta a vyhneme se domněnkám, tak pravdou je, že „obyčejné“ jablko nijak nezaostává v potenciálu protinádorového působení za cizokrajnou a na internetu opěvovanou graviolou.

V čem se nachází?

Nejvíce kyseliny ursolové je v jablečných slupkách. Kromě toho se ve slupce a pod ní nachází i nejvíce vitamínů z celého jablka. Kyselina ursolová se dále nachází i v bazalce (v tradiční indické medicíně ájurvédě je populární bazalka posvátná Ocimum sanctum), borůvkách, brusinkách, švestkách, bezu, mátě peprné, rozmarýnu, levanduli, oregánu, tymiánu, hlohu, ale také v meduňce lékařské či řepíku lékařském.

1 jablko obsahuje průměrně kolem 50 mg kyseliny ursolové

Nejvyšší obsah u jablek mají odrůdy Golden Delicious, Granny Smith a Jonagold (link).

U bylin se nejvíce kyseliny ursolové nachází v rozmarýnu a v šalvěji (v listech, až 3,5% v Salviae officinalis (šalvěj lékařská); ještě více zřejmě v Salvia triloba “řecká šalvěj”).

Dávkování

Server examine.com odhaduje účinnou dávku na základě studií u zvířat na 1,6 – 6,4mg/kg. Tedy např. při váze 68 kilo půjde o 110-440 mg. To je dávka, kterou získáme ze 2 až 9 jablek.

Výzkum u rakovin

U kyseliny ursolové se zkoumá kromě jiného její potenciál jako inhibitoru angiogeneze. Angiogeneze je proces tvorby nových krevních kapilár, tedy cév, které zásobují orgány a buňky krví. Uplatňuje se třeba v hojení ran, kdy znovu „připojuje“ poškozená místa.
Nádorové buňky rostou rychleji než zdravé a připojování nových cév je pro ně důležité kvůli zabezpečení zásobování a získání zdrojů k růstu. Některé nádorové buňky dokonce vylučují růstové faktory, které nutí okolní buňky prorůstat nádorem a tímto pro něj vytvářet nové zásobovací kapiláry. Spekuluje se o genové mutaci u některých nádorových buněk, která jim tuto jedinečnou schopnost dává.
Lékaři dle hustoty sítě kapilár předpovídají průběh nemoci. Čím je nádor více zásobován látkami nezbytnými pro růst (má hustější síť kapilár), tím bude pravděpodobně agresivnější a bude častěji metastázovat. Kdybychom byli schopni u nádorů cíleně potlačit angiogenezi, připravili bychom je o jejich schopnost rychlého růstu.

Schopnost potlačit angiogenezi ověřil např. Kanjoorma, 2010 v pokusu na zvířatech u rakoviny kůže (B16F-10) u koncentrací, které působily na nádorové buňky, ale nebyly toxické vůči zdravé tkáni.

Huang a kol. 1994 zjistili u tinktury z listů rozmarýnu (obsahuje jak kyselinu ursolovou, tak i látku carnosol, která je také předmětem výzkumů) silné preventivní protirakovinové působení v pokusu na myších. Myši byly vystaveny látce, která způsobuje rakovinu kůže. Ty, kterým byla kůže mazána rozmarýnovou směsí, měly o 38 až 99% nádorů méně, v závislosti na dávce.

Jacob, 2015 (link) zjistili u melanomu u myší, že se zvýšila účinnost kyseliny ursolové, když byla podána spolu s resveratrolem a chlorochinem (léčivo, které se používá jako preventivní antimalarikum; link). Může jít o důležité synergické působení těchto tří látek.

De Angel a kol. 2010 potvrdili protinádorové působení v pokusu na myších u postmenopauzální rakoviny prsu. Jedné skupině myší podávali normální stravu, druhé stejnou stravu s přidáním kyseliny ursolové, po dobu 8 týdnů. Testovali tři různá dávkování (54, 106 a 266mg/kg váhy). Zpomalení růstu nádorových buněk bylo zaznamenáno u všech tří dávkování oproti kontrolní skupině. Nejúčinnější ve zpomalení růstu nádoru a ve snížení jeho velikosti na konci pokusu se ukázalo dávkování 106mg/kg (pozn. pozor, nejde o dávkování určené pro člověka).

Sheng-lei a kol. 2010 potvrdili v testu in vitro protinádorové působení u kyseliny ursolové a kyseliny oleanové na nádorových buňkách rakoviny ledvin (v liniích HepG2, Hep3B, Huh7 a HA22T).

Zheng a kol. 2013 popisují působení kyseliny ursolové u rakoviny močového měchýře. Pozornost věnují popisu ER stresu a naznačují, že i tento mechanismus může významně přispívat k protinádorovému působení kyseliny.

Stresový stav se nádorová buňka snaží vyrovnat obranným mechanismem zvaným UPR (unfolded protein response). Pokud však stres přetrvává nebo je moc silný, buňka přepne z UPR na apoptotickou dráhu, tedy na ukončení svého cyklu, na smrt.

Prasad a kol. 2012 testovali kyselinu ursolovou spolu s chemoterapeutickou látkou capecitabine (lék Xeloda) u kolorektálního karcinomu u myší. Došli k závěru, že kyselina ursolová může potlačit růst nádoru a jeho metastáze a zesílit terapeutický účinek capecitabinu.

U kyseliny ursolové zjistili mj. schopnost potlačit EGF receptor, jehož aktivování u nádorů v důsledku napomáhá jejich rychlejšímu růstu, metastázování, rezistenci na chemoterapii i radioterapii aj.

Dále zjistili, že došlo k regulování aktivity proteinu Ki-67, o kterém se uvažuje jako o diagnostickém kritériu pro posouzení šance na uzdravení (vyšší aktivita proteinu Ki-67 koreluje s horší prognózou).

Xavier a kol. 2013 zkoumali in vivo kolorektální karcinom s mutací p53, který je rezistentní vůči chemoterapii látkou 5-fluorouracil (5-FU). Kyselina ursolová byla schopna vyvolat u této linie apoptózu (spuštěním modulované verze autofagie) a současně také zesílila účinek 5-FU.

Hirsch a kol. 2014 testovali bezpečnost užívání dávek 100, 500 a 1000mg u 14 zdravých dospělých dobrovolníků. Nezjistili zdravotní obtíže.

Huang a kol. 2011 prokázali v pokusu ve zkumavce silnou protinádorovou aktivitu u buněk rakoviny plic (v liniích A549, H3255 a Calu-6).

Klinické studie u lidí

Zhu a kol. 2013 provedli klinickou studii fáze I na 24 zdravých dobrovolnících a 8 pacientech s nádory v pokročilém stádiu. Zkoumali farmakokinetiku a bezpečnost užívání. Došli k závěru, že užívání dávky cca. 2mg/kg jednorázově (u zdravých dobrovolníků) i užívání více dávek po dobu 14 dní (u onkologických pacientů, kde se podávaly infuze) je bezpečné. Nezjistili ani, že by se látka v těle po opakovaných dávkách hromadila. Tento závěr je důležitý pro to, aby se mohlo pokračovat studií fáze II, která bude zahrnovat více pacientů a u které se již bude dát ověřovat i terapeutická účinnost.

Další klinická studie fáze I u 21 pacientů s pevnými nádory v pokročilých stádiích je Qian a kol., 2015; link. 5 z 21 pacientů absolvovalo oba 14ti denní cykly. U 3 z 5 došlo během terapie k zastavení progresu nemoci (nádor nerostl). U jednoho z těch tří došlo dokonce ke zmenšení nádoru (nádor plic z 9,6 na 7,5cm). Podávání látky mělo uspokojivý bezpečnostní profil (vedlejší nežádoucí účinky byly zvladnutelné). Je pravděpodobné, že studie bude pokračovat fázi II.

Mechanismus působení

Studie in vitro a in vivo identifikovali celou řadu mechanismů protinádorového působení u kyseliny ursolové, které se liší podle druhu nádoru.

Zajímavosti o kyselině ursolové

Důležité synergie (s čím je dobré kombinovat)

  • společně s resveratrolem vykazuje kyselina ursolová protinádorové působení i u typu kožní rakoviny (buňky Ca3/7), na který sama o sobě nestačila (http://mcr.aacrjournals.org/content/11/12/1521.short)

  • s chlorochinem (link); jde o experimentální užití. Další info např. link. Chlorochin zdá se nepůsobí u nádorů, které jsou charakteristické výrazně nižším pH viz link.

  • funguje účinněji spolu s inhibitory P-glykoproteinu. Z přírodních látek se jedná např. o česnek, zelený čaj, citrusové plody jako pomeranč či grapefruit, kurkumu, černý pepř aj. Seznam na str. 358 http://www.scielo.br/pdf/bjps/v48n3/a02v48n3.pdf
    Jako skvělý nápad pro zvýšení účinnosti působení se jeví při odšťavňování spojit šťávy z jablek a citrusových plodů.

  • byla zjištěna výraznější protinádorová aktivita u spojení s kyselinou oleanovou. Ta je obsažena např. v olivovém oleji, cukrové řepě, jmelí a tmavých rozinkách (link). Obě kyseliny najednou jsou obsaženy v šalvěji a rozmarýnu.

  • byla zjištěna i synergie obou látek proti rezistentním kmenům tuberkulózy (link)

  • synergii vykazuje i spojení se zdroji quercetinu (Yang, 2009, link).

Použití metod zvýšení absorpce a biodostupnosti je zcela zásadní, neboť kyselina ursolová má špatnou rozpustnost ve vodě a tělem je špatně absorbována. Většina příjmu se tedy nedostane do krve a je z těla vyloučena. Nezbytné je tedy příjem jablečných slupek spojit minimálně s inhibitory p-glykoproteinu (blokováním aktivity dosáhneme toho, že více účinné látky bude propuštěno do krevního oběhu).

Ještě k inhibici P-glykoproteinu (link). V nádorových buňkách byla zaznamenána zvýšená exprese P-glykoproteinů, která zásadně přispívá k multirezistenci nádorů vůči chemoterapii. Výzkum možných inhibitorů P-glykoproteinu je jedním z velmi nadějných směrů a poskytuje určité teoretické pozadí pro články bulvárního charakteru na internetu např. o citronu jako léku na rakovinu.

Závěr

Kyselina ursolová patří k nadějným možnostem, které lze použít v alternativní doplňkové léčbě u rakovin. Proti nádorům bojuje hned několika různými mechanismy působení. Zejména u jablek jde o levnou, snadno dostupnou metodu. Jablka lze odšťavnit celá nebo také ostrouhat a rozmixovat si jen jejich slupky (takto půjde užít vyšší dávky). Při pravidelném užívání doporučuji konzumovat pouze slupky, vyhnete se tak pravidelným vysokým dávkám fruktózy, které by nemusely být ku prospěchu.

Za pozornost stojí (a pro účinnost je nutností) využití synergického působení. Např. při odšťavnění smíchat s ovocem, které inhibuje p-glykoprotein (citrusové plody, obzvláště grapefruit).

Kromě jablek jsou zajímavou možností i šalvěj a rozmarýn. Obě byliny v sobě mají kyselinu ursolovu i kyselinu oleanovou, které se navzájem dobře doplňují. Zde je prostor pro využití ve vaření (optimálně v jídlech, která by obsahovala i kurkumu, černý pepř a česnek) nebo se obě byliny dají užívat jako čajová směs.

U ovocných šťáv je potřeba investovat do vlastního odšťavňovače, ať máte kontrolu nad ovocem a zeleninou, které jsou použity. U koupených džusů záruka není a pokud jsou použity např. nahnilá jablka, tak se v džusu může objevit nebezpečný karcinogenní patulin. Špatně skladované džusy obsahují také metanol.

Kyselinu ursolovou jako doplněk léčby doporučuji.

Další informace:

Klíčová slova: rakovina ledvin, rakovina prsu, kolorektální karcinom, rakovina močového měchýře, karcinom žaludku, rakovina plic, rakovina kůže