Experimentální léčebná látka IRISAP (směs IRIdoidů a SAPoninů) je na okraji zájmu a postupně se o ní vytratily téměř jakékoliv zmínky. Propad zájmu o metodu započal smrtí jejího objevitele docenta Ivana Dolejšího v roce 1995 (link).
Jediná ucelená informace o IRISAPu se dnes dá najít už jen v knize Konec strachu. Dolejšího kniha je v PDF dostupná na serveru Uložto link.
V knize jsou prezentovány výsledky studie ve zkumavce, na zvířatech a klinická studie u lidí, včetně popisu několika kazuistik. Studie u lidí popisovaná v knize dosáhla výborných výsledků, ale chybí odkaz na podrobné informace. Je obtížné, ba nemožné výsledky jakkoliv ověřit. O metodě se nedají dohledat žádné další věrohodné informace. Dolejší nikdy nezveřejnil z jakých rostlin je IRISAP připraven. Jediný popis složení pochází z knihy, ale pro laika je nepoužitelný. Složení IRISAPu je tam uvedeno takto:
Iridoidy: 10hydroxysekologanin 18%, aukubin 7% a sekologanin 7%.
Saponin-glykosid s neznámým aglykonem 12%. Glycidy 10%. Stabilisans koloidu 25%. Netoxický doplněk (flavony, flavanony) 21 %.

Podle takového popisu se ale nedá určit z čeho je IRISAP složen. U aukubinu může jít o jitrocel kopinatý, černýš hajní nebo o úplně jinou bylinu. Seznam mnoha z nich, které rostou u nás viz link. U secologaninu jsem našel jen byliny, které u nás nerostou jako např. Mitragyna speciosa (známá jako kratom), Catharanthus roseus či Lonicera xylosteum.

Zdá se, že tajemství složení IRISAPu si docent Dolejší vzal sebou do hrobu. Pokud by IRISAP skutečně fungoval tak, jak popisoval ve své knize a výsledky studie v hradecké nemocnici by byly popsány pravdivě (jiné zdroje totiž uvádějí, že lék neprošel klinickými zkouškami), pak by to byla další ukázka případu, kdy finanční zájmy převážily nad myšlenkou pomoci svým objevem lidem. Dále už není moc co k IRISAPu dodat. Potenciální lék zmizel ze světa.