Imunoterapie u rakovin jsou léčebné postupy, které využívají přirozené imunitní mechanismy a snaží se aktivovat protinádorovou imunitu. Kdybychom měli porovnat mechanismy, které se snaží využít imunoterapie s těmi, které používá chemoterapie, tak by to bylo jako rozdíl mezi chirurgickým řezem skalpelem a ránou sekerou do hlavy. Naštěstí se poslední roky věnuje výzkumům v oblasti imunoterapie stále větší pozornost.

Skvělá stránka pro seznámení se s nejnovějšími poznatky v imunoterapii je Cancer Research Institute (link), kde je seznam jednotlivých druhů rakovin a k nim krátké přehledné shrnutí nejnovějších postupů užívaných v imunoterapeutické léčbě, od těch naposledy schválených a již užívaných v léčbě, po ty, které vypadají nadějně a běží jejich klinické testování. Další zajímavý přehled je v Galuzzi, 2014.

Myšlenka využít a podpořit přirozené imunitní procesy v těle v boji s nemocí je vlastní alternativní medicíně a je jen dobře, že i výzkumy v klasické medicíně se začaly ubírat výrazněji tímto směrem. Je nejvyšší čas opustit slepou uličku vývoje tzv. “destruktivní medicíny”, která se snaží léčit tak, že útočí na nádorové i zdravé buňky (chemoterapie, radioterapie) a jen doufá, že zdravé toho vydrží víc.
Doufejme, že řezničina se sekerou zůstane za dveřmi 20. století a že 21. století už ovládnou nové postupy “konstruktivní medicíny” jako např. imunoterapie a metody cílené terapie (které se zaměřují specificky na nádorové buňky a způsobují jen malé nebo žádné poškození buňkám zdravým).

Jako příklad imunoterapie uvedu klinickou studii (Wolchok, 2013, link) s použitím nivolumabu (na trhu pod názvem Opdivo; link) a ipilimumabu (na trhu pod názvem Yervoy; starší článek z roku 2012 v češtině link) u pacientů s pokročilým melanomem. U skupiny pacientů, která dostávala obě látky, došlo u poloviny pacientů k pozitivní odpovědi na léčbu a ústupu nádoru o 80 a více procent. V porovnání s klasickou chemoterapeutickou léčbou dacarbazinem jsou tyto výsledky jako z jiného světa (link). Poprvé lze opatrně mluvit o šanci na vyléčení alespoň u části pacientů, což v éře chemoterapie nebylo u metastazujícího melanomu možné.

T lymfocyt – bojovník proti rakovině

T lymfocyt

T lymfocyt je druh bílé krvinky. Rodí se v kostní dřeni a dozrává v brzlíku.

V obraně lidského těla funguje jako kontrolor buněk. Je možno ho přirovnat k revizorovi jízdenek v MHD. Pokud zmerčí podezřelou buňku, nalepí se na ni a vyzve ji k předložení platné jízdenky. Podle toho pozná jestli buňka do autobusu – našeho těla patří nebo nikoliv. Černého pasažéra bez jízdenky pak z přepravy vyloučí, a to dost agresivním způsobem, kdy cizí buňku rovnou napadne všemi dostupnými prostředky. Při kontrole cestujících také vyhodnocuje jejich zdravotní stav. Pokud zjistí, že je cestující – buňka napaden virem nebo bakterií, tak ho vyloučí také. Cestující s chřipkou nebo angínou prostě do tramvaje nepatří.

Podívejme se jak vypadá boj T lymfocytů (na obrázku zelené koule) s rakovinovou buňkou (fialová koule):

Jak probíhá vyloučení z přepravy

Opusťme příklad s černým pasažérem a představme si rakovinovou buňku jako auto s řidičem a T lymfocyt jako policistu, který řidiče vyzve k předložení dokladů. Nastat mohou dvě situace: řidič nebude mít doklady nebo bude mít falešné doklady. Podívejme se nejprve na situaci, že mít doklady nebude, na výzvu k jejich předložení zatáhne okénko a bude chtít ujet. Policista zareaguje okamžitě a policejním obuškem nejprve rozbije okénko. Obušku se v medicínské terminologii říká perforin, a jde o speciální enzym, kterým jsou T lymfocyty vyzbrojeny a jehož účelem je do cizorodé nebo infekcí napadené buňky “nadělat díry”. Tou dírou policista do auta vhodí Granzyma, lego verzi policisty, který tam začne dělat paseku, začne hýbat řadící pákou, mačkat různá tlačítka na palubní desce, nožíkem ničit kožený potah sedaček. Vše za účelem vyřadit auto z provozu nebo ho alespoň co nejvíc poškodit. Policista ještě i tasí zbraň a snaží se prostřelit pneumatiky nebo nadělat kulkami díry do palivové nádrže. Pistoli se v medicínské terminologii říká granulysin. Perforin, granzym a granulysin jsou tři zbraně T lymfocytu, které působí ve vzájemné souhře, jako bratři v pohádce Dlouhý, Široký a Bystrozraký.

Rakovina – černý pasažér s falešnými doklady

*** pokračování článku je v přípravě ***