Alternativní léčbou označíme tu, kdy se pacient rozhodne odmítnout klasickou léčbu a léčí se pouze alternativně (alternativa = jiná nebo druhá možnost). Jako klasickou léčbu chápu léčbu chirurgickým zákrokem, chemoterapií, radioterapií nebo některou z novějších metod jako např. imunoterapie nebo cílená léčba.

Komplementární léčba je to samé co doplňková. Pacient prochází klasickou léčbou, ale rozhodne se tuto léčbu něčím doplnit. Můj web se zabývá komplementární léčbou. Na rozdíl od různých šarlatánů nepotřebuji lidi odrazovat od klasické léčby, abych jim mohl doporučit nějaké nesmysly alá deklasterizovaná voda, tachyony nebo orgonity a do jejich smrti si za ně nechat platit. Nebo si na nich zkoušel nějaké za vlasy přitažené teorie, kterým věřím jen proto, že jsem duševně vyšinutý magor, který si myslí, že většina nádorů jsou cysty parazitů (a že takových mezi “léčiteli” je).

Můžeme mít nejrůznější výhrady ke klasické onkologii, k chování onkologů (ze zkušenosti zejména zde otřesné), k byznysu, který za onkologií stojí, ale pořád jsou ty metody nejúčinnější a jediné s prokazatelnými výsledky (byť často zdaleka ne takovými, jaké bychom si přáli). Na druhé straně totiž stojí různé alternativní kliniky v Polsku, Německu či Mexiku, které si statistiky prostě vymýšlejí, jen aby prodali své služby. Pacient tam u nich stráví dva měsíce, za tu dobu neumře (možná tak finančně), a ve statistikách je zaveden rázem do kategorie “vyléčený”.

Chtěl bych se dnes vyjádřit k nedávné studii Johnson, 2018, která je prezentována ve smyslu, že komplementární léčba zvyšuje riziko úmrtí u pacientů. Tedy že pacienti, kteří si k léčbě něco přidávají, jsou na tom hůře než pacienti, kteří se léčí jenom klasicky.

Tato interpretace výsledků je úplně mylná. Výzkum zjistil, že pacienti, kteří jsou otevřeni doplňkové léčbě, se častěji vyhýbají tradičním možnostem léčby. Konkrétně se jednalo o ty pacienty, kteří absolvovali jednu nebo více forem klasické léčby a současně užívali doplňkovou. Někteří z těchto pacientů se rozhodli už další klasickou léčbu nevyužít. A tito pacienti dosáhli o něco horších výsledků než ti, kteří u klasické léčby zůstali.

V tomto případě si ale vedou hůře proto, že odmítli klasickou léčbu, ne proto, že klasickou léčbu doplňovali, jak tvrdí titulky. Výsledky výzkumu se totiž interpretují tak, že pacienti, kteří používají doplňkovou léčbu, mají až 2x tak vysoké riziko úmrtí. Je to nesmysl. Tato interpretace by byla možná jen při porovnání dvou skupin: skupiny pacientů, kteří absolvovali všechny formy klasické léčby a skupiny pacientů, kteří absolvovali také všechny formy klasické léčby a současně využívali i doplňkové formy léčby. Takovéto srovnání ale studie nepřináší. Říká tedy jen to, že klasická léčba je o něco účinnější než alternativní (pokud pacienti po určité době odmítnou tu první a léčí se pouze tou druhou).

Netuším odkud se vzalo 2krát vyšší riziko úmrtí, když 5-leté přežití u pacientů s komplementární léčbou bylo 82,2% a bez 86,6%. Pokud řeknu laikovi, že bude mít 2krát vyšší riziko smrti, tak bude očekávat něco jako rozdíl mezi 80% a 40%. V číslech pacientů ale po 84 měsících zemřelo ve skupině bez komplementární léčby 207 pacientů z 1022  a 50 pacientů z 256 ve skupině komplementární léčby. Tedy zhruba 1/5 v obou skupinách. Dokáže mi někdo vysvětlit, kde se ve výsledku studie vzalo to 2x vyšší riziko úmrtí?

Statisticky významný byl rozdíl pouze u karcinomu prsu a kolorektálního, nikoliv u prostaty a plic. Myslím, že pokud bychom vyloučili jako proměnnou ty, co odmítli u prvních dvou chirurgickou operaci, že bychom se dostali znovu do nepodstatného rozdílu. Bohužel totiž u prvních dvou je operace velmi důležitá a jde o zákrok, který může vést k vyléčení, kdežto např. u karcinomu plic je většinou už nemožný.

Studie navíc zjistila, že pokud data vyčistili o pacienty, kteří odmítli klasickou léčbu a kteří se nevystavili zpoždění v léčbě, tak už nebylo mezi oběma skupinami rozdílu. Tedy přidání doplňkové léčby ke klasické nevedlo k žádnému nárůstu rizika smrti. Ve výsledku se tak rozdíl stal pouze tím, že malá část pacientů odmítla klasickou léčbu nebo příliš dlouho otálela s jejím podstoupením. Studie tak nepřinesla nic nového, co již dávno není známo a bulvární formou se v abstraktu jen snaží prodat něco, co není pravda.

Studie dále zjistila, že pacienti v pokročilejších stádiích nemoci volili doplňkovou léčbu častěji než v raných stádiích. To není žádné překvapení. Pokud vám onkolog řekne, že vám může nabídnout již jen paliativní léčbu s cílem prodloužit dožití, tak logicky hledáte další možnosti.

Z mého pohledu by pacienti měli vždy nastoupit klasickou léčbu a neotálet. Na mých stránkách pak naleznou mnoho způsobů, jak tuto klasickou léčbu doplnit.