Kávové klystýry (kahweol, kafestol) a pití kávy

Tento článek je výtahem z článku o Gerson terapii a zahrnuje jen ty části, kde se hovoří o kávě, pití kávy a kávových klystýrech.

Kávové klystýry

Kávové klystýry jsou jednou ze základních složek Gerson terapie. Gerson se domníval, že podporují funkci jater, které jsou pak schopny lépe vylučovat toxiny. Játra jsou orgánem, jehož správné fungování má být, podle Gersona, pro proces vyléčení klíčové. V Gerson terapii se klystýry aplikují až 5krát denně. Některé zdroje ale uvádějí riziko zdravotních obtíží (infekce, dehydratace, kolitida, zácpa, nerovnováha elektrolytů aj.; i ojedinělé případy úmrtí).

Zdravotní rizika kávových klystýrů

Rizika se jeví spíše teoretická, v ničem neodlišná od rizik zmíněných v příbalových letácích běžných léků. A samozřejmě každá metoda má kontraindikace a jsou skupiny lidí, které by ji neměly podstupovat (u Gersona např. lidé s diabetem či poruchami funkce ledvin).

Možná zdravotní rizika jsou popsány např. v Keum a kol. 2010 (1), který zmiňuje 3 případy proktokolitidy (zánětu tlustého střeva a konečníku), ale uvádí pouze 3 případy v celé Koreji, což naznačuje spíše teoretickou možnost s vzácným výskytem, než reálné zdravotní riziko.

Opravdu závažné případy (7) se objevily jen při neodborné aplikaci nebo vysoké frekvenci provádění klystýrů. Např. srdeční selhání s následkem smrti se objevilo u osoby, která si aplikovala klystýr 1-4 krát za hodinu po dobu několika dní.

Jiný člověk zemřel na perikardiální efuzi jako následek vážné nerovnováhy elektrolytů. Nerovnováha nastává v momentě, kdy dochází k výraznému vychýlení poměru minerálů v těle. Přemírá kávových klystýrů způsobuje velký nedostatek vápníku a velký přebytek draslíku, který je ještě umocněn stravou v rámci Gerson protokolu (o elektrolytické nerovnováze viz např. http://o.caqe.com/clanek/nerovnovaha-elektrolytu). Osoba si aplikovala klystýry 4krát denně po dobu 8 týdnů.

Závažné popáleniny konečníku jsou způsobeny kvůli neodborné aplikaci vyplývající z neznalosti, kdy si osoby aplikovaly klystýr ještě velmi horkou kávou.

Protržení střeva může být způsobeno použitím nevhodného tvrdého nebo ostrého předmětu k provedení klystýru. Při použití nezdezinfikovaného předmětu k zavedení hrozí zanesení infekce.

Domnívám se, že pokud je klystýr proveden odborně a technicky správně a pokud je prováděn v rozumném množství např. jednou za den nebo jednou obden a režim doplněn vložením třeba týdenních pauz, pak jde o bezpečnou metodu a výše zmíněná rizika se takového provádění klystýrů netýkají. Provádění klystýrů ve frekvenci stanovené v Gerson protokolu se ale jako zcela bezpečné doporučit nedá (snad jen kdyby bylo prováděno za stálého lékařského monitoringu a pravidelného měření hladin elektrolytů).

Mechanismus kávových klystýrů

Smysl kávových klystýrů je založen na teoretickém předpokladu, že některé látky působí účinněji když jsou podány skrze tlusté střevo (mechanismu využívají např. čípky), než když jsou podány ústně (podobně jako když se např. u vitamínu C podaného nitrožilně obchází játra, což vede k vyšším koncentracím látky v krvi a také rychlejšímu nástupu účinku). To by platilo za předpokladu, že hlavní účinek u klystýrů je způsoben látkami kahweol a kafestol (viz další kapitola).

Gerson se domníval, že údajný pozitivní účinek klystýrů je zprostředkován stimulací sekrece enzymu glutathion-S-transferáza (dále jen „GST“) v játrech, který má být způsoben vlivem kafestolu. Gerson vnímal úlohu GST ne jako bojovníka vůči nádorovým buňkám, ale jako prostředek k podpoře rychlejší detoxikace organismu.

Úloha GST se zkoumá i přímo u rakovin a je nejednoznačná. Zdá se, že zvýšené vylučování GST nádorovou buňkou vede k větší pravděpodobnosti vzniku rezistence na onkologickou léčbu a tím pádem i k rychlejšímu postupu nemoci a horší prognóze (McIlwain a kol. 2006, 2). Některé nádorové buňky ze specifických buněčných linií mají zvýšenou sekreci GST oproti zdravým buňkám, u těchto pak dochází častěji k rezistenci vůči chemoterapeutickým lékům.
GST je detoxikační enzym a když ho nádorová buňka produkuje ve velké množství, dokáže tak rychleji odbourat i působení chemo léku. Začne tedy GST používat stejným způsobem jako zdravá lidská buňka, tedy jako obranu proti oxidativnímu působení a škodlivým vlivům z okolního prostředí.
Jestli ale konkrétní nádor tento ochranný mechanismus využívá nebo ne, by používání kávových klystýrů nemělo nijak ovlivnit.

Zastánci klystýrů tvrdí, že během nich dochází také k rozšíření žlučovodu a vyloučení žluči. Toto bylo experimentálně prokázáno ve studii Kim a kol., 2014 (3), která zkoumala zda může kávový klystýr pomoci v přípravě pacienta na vyšetření pomocí kapslové endoskopie. Testu se zúčastnilo 34 pacientů, v experimentální skupině nebyly hlášeny žádné zdravotní problémy a vykazovala statisticky významné zlepšení v kvalitě zaznamenaných snímků oproti kontrolní skupině.

Teoreticky tedy může případný účinek klystýrů být dán buď zvyšenou sekrecí GST nebo protinádorovým působením kahweolu a kafestolu nebo jiných v kávě obsažených látek, či vším dohromady.

Kahweol a kafestol

U kávových klystýrů se zmiňují hlavně dvě složky: kahweol a kafestol.

Kahweol a kafestol (4, 5, 6, 7) je obsažen jak v zelené (nepražené) kávě, tak v kávě černé (pražené), nejvíce v odrůdě Arabica, kde je jich zhruba jednou tolik co v odrůdě Robusta.

Nejvíce z obou látek zůstává v kávě připravované jako „turecká“ nebo jako „French press“ a nejméně v přefiltrované kávě.

Obsah látek ovlivňuje pražení, čím kratší, méně intenzivní je pražení, tím více látek v kávě zůstává (výsledek je mnohem výraznější u kahweolu a méně výrazný u kafestolu). Pro obsah obou látek by tedy měla teoreticky být nejlepší zelená nepražená káva Arabica.

U obou látek se zjistilo protinádorové působení v pokusech ve zkumavce.

U kahweolu např. u rakoviny prsu v buněčné linii MDA-MB231 (Cardenas a kol. 2014, 8) a u rakoviny jater – hepatocelulární karcinom v linii HepG2 (Choi a kol. 2013, 9).

U kafestolu např. u karcinomu ledvin (Choi, 2011, 10).

Mechanismus podpory jater pro zvýšenou schopnost detoxikace u kahweolu a kafestolu je popsán ve studii Huber a kol. 2002 (11). V pokusu na krysách zjistili, že skupina, která dostávala ve stravě kahweol a kafestol vykazovala mnohem vyšší sekreci enzymů GST než kontrolní skupina. Nejvýraznější rozdíl byl zaznamenán v játrech a v ledvinách a menší rozdíl v plicích a ve střevech. Výzkum zjistil i rozdíly v hladině UDGPT. Zvýšené hladiny detoxikačních enzymů mohou ochránit buňky a orgány před působením karcinogenních látek, které se do těla dostanou z vnějšího prostředí.

Výzkum naznačuje, že pití kávy může být chápáno jako určitá forma dnes populární detoxikace, neboť účinné látky stimulují produkci tělu vlastních detoxikačních enzymů.

Studie vlivu pití kávy na výskyt rakovin

U konzumace kávy se zmiňuje snížené riziko výskytu rakoviny jater a ledvin, v menší míře pak i kolorektálního karcinomu a rakoviny prsu (před menopauzou) v Nkondjock, 2009 (12).

Metastudie (zahrnující 59 studií) Yu a kol. 2011 (13) došla k závěru, že

každým jedním šálkem kávy vypitým denně navíc klesá riziko rakoviny o 3%.

Autoři snížení rizika zaznamenali nejvýrazněji u rakoviny močového měchýře, prsu, kolorektálního karcinomu, leukémie, rakoviny prostaty a slinivky a rakoviny hltanu.

Nejnovější studie Loftfield a kol. 2014 (14) zkoumala souvislost mezi pitím kávy a výskytem rakoviny kůže. Byla zjištěna statisticky silná inverzní korelace (p=0,013), tj. čím více kávy, tím nižší riziko melanomu. U podskupiny, která pila denně více než 4 šálky kávy, bylo zjištěno o 20% menší riziko v porovnání se skupinou, která nepila kávu vůbec. Jednalo se o velký výzkum zahrnující přes 447 tisíc lidí. Výsledek byl zjištěn jen u kávy s obsahem kofeinu, u kávy bez kofeinu byly rozdíly mezi skupinami statisticky neprůkazné.

Inverzní korelace se ale týká jen některých druhů rakoviny, ne všech. A zdravotní benefity pití kávy se vytrácejí pokud člověk kouří.

Kávové klystýry možno doporučit, je však třeba pečlivě nastudovat postup jejich provádění. Metodu používali již staří Egypťané. Bezpečné je jejich provádění v omezeném počtu dejme tomu max. jednou obden. A pozor musí dávat lidé, kteří mají slabé ledviny nebo cukrovku.

Lze přidat též pití kávy, turecké nebo French press, které má zdá se preventivní účinek proti riziku vzniku některých rakovin, zřejmě díky aktivaci detoxikačních enzymů pomocí kafestolu.

Citované zdroje:
1 Bora Keum a kol. Proctocolitis Caused by Coffee Enemas. Am J Gastroenterol 2010; 105:229–230; doi:10.1038/ajg.2009.505. http://www.nature.com/ajg/journal/v105/n1/full/ajg2009505a.html
2 C C McIlwain, D M Townsend and K D Tew. Glutathione S-transferase polymorphisms: cancer incidence and therapy. Oncogene (2006) 25, 1639–1648. doi:10.1038/sj.onc.1209373. http://www.nature.com/onc/journal/v25/n11/full/1209373a.html
3 Eun Sun Kim a kol. Coffee Enema for Preparation for Small Bowel Video Capsule Endoscopy: A Pilot Study. Clin Nutr Res. 2014 Jul;3(2):134-141. http://dx.doi.org/10.7762/cnr.2014.3.2.134
4 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963996914002804
5 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963996913006625
6 V.Sridevi, P.Giridhar, G.A. Ravishankar. Evaluation of Roasting and Brewing effect on Antinutritional Diterpenes-Cafestol and Kahweol in Coffee. Global Journal of Medical research, Volume 11 Issue 5, December 2011. https://globaljournals.org/GJMR_Volume11/4-Evaluation-of-Roasting-and-Brewing-effect-on-Antinutritional.pdf
7 http://www.ift.org/~/media/Knowledge%20Center/Publications/Books/Samples/IFTPressBook_Coffee_PreviewChapter.pdf
8 Casimiro Cárdenasa, Ana R. Quesada, Miguel Ángel Medina. Insights on the antitumor effects of kahweol on human breast cancer: Decreased survival and increased production of reactive oxygen species and cytotoxicity. Biochemical and Biophysical Research Communications Volume 447, Issue 3, 9 May 2014, Pages 452–458. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006291X14006573
9 Mi Kyung Choi a kol. Basic, Research: Kahweol Induces Cell Death through Caspase-Dependent Pathway and Autophagy Dysfunction in Hepatocellular Carcinoma Cell Line. KASL , 2013. http://www.papersearch.net/view/detail.asp?detail_key=27406236
10 Min Jung Choi a kol. Cafestol, a coffee-specific diterpene, induces apoptosis in renal carcinoma Caki cells through down-regulation of anti-apoptotic proteins and Akt phosphorylation. Chemico-Biological Interactions, Volume 190, Issues 2–3, 25 April 2011, Pages 102–108. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0009279711000718
11 Huber WW, Prustomersky S, Delbanco E, Uhl M, Scharf G, Turesky RJ, Thier R, Schulte-Hermann R. Enhancement of the chemoprotective enzymes glucuronosyl transferase and glutathione transferase in specific organs of the rat by the coffee components kahweol and cafestol. Arch Toxicol. 2002 May;76(4):209-17. Epub 2002 Apr 4. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12029384
12 André Nkondjock. Coffee consumption and the risk of cancer: An overview. Cancer Letters. May 18, 2009 Volume 277, Issue 2, Pages 121–125. http://www.cancerletters.info/article/S0304-3835(08)00667-8/abstract
13 Xiaofeng Yu, Zhijun Bao, Jian Zou and Jie Dong. Coffee consumption and risk of cancers: a meta-analysis of cohort studies. BMC Cancer 2011, 11:96. Doi:10.1186/1471-2407-11-96. http://www.biomedcentral.com/1471-2407/11/96/
14 Erikka Loftfield, Susan Mayne, Fatma Shebl, Neal Freedman, Barry Graubard, and Rashmi Sinha. Abstract LB-280: Prospective study of coffee drinking and risk of melanoma in the United States.. Cancer Res. October 1, 2014. 74; LB-280. http://cancerres.aacrjournals.org/content/74/19_Supplement/LB-280.short